Zdravíme domů,
samozřejmě, že se naše cesty neobešly bez potíží. Ještě před odjezdem nám zrušili ubytování. Platba už proběhla. Takže teď reklamuji platbu u své banky, protože ubytovatel mluví jenom italsky a není možné se s ním na vrácení peněz domluvit. Abych to uvedla na pravou míru. Bydlet přímo v Benátkách na ostrově se dá, ale je to drahé. Už 10 dní před odjezdem začínaly ceny za noc dvojkou (dva tisíce a více). Zdálo se mi to moc, tak jsem váhala. Další den už začínaly ceny trojkou. Haha. Takže si dovedete představit, kolik stojí jedna noc v Benátkách, když potřebujete sehnat ubytování ze dne na den. Měli jsme celkem štěstí a ubytování jsme nakonec sehnali hned u náměstí svatého Marka za tři tisíce na noc - nevím, zda jsem někdy zaplatila za jednu noc víc. Asi ne. Cesta se obešla bez komplikací. Jeli jsme co nejvíce podle předpisů, abychom nedopadli jako minule (pro ty co nevědí, loni jsem jela do Itálie a nasbírala v Rakousku asi dvě nebo tři pokuty - nyní jsme za ně mohli mít týden v Benátkách). Na cestě jsme se vystřídali v řízení, zastavili jsme v horách u krásného jezera a dali si wiener schnitzel na rakousko-italských hranicích. V Benátkách jsme potom zastavili v parkovacím domě hned na začátku ostrova, auta zde nejezdí. Vešeká městská doprava je po vodě. Vzali jsme vodní autobus a dojeli na náměstí sv. Marka, odkud jsme došli na ubytování, které zde skutečně bylo a dokonce nás i čekali. Pokoj moc pěkný a čistý. Trochu jsme doufali, že z okna neuvidíme vodu, ale měli jsme to "štěstí" mít okna do jedné z vodou zalitých uliček. Vyrazili jsme do města za památkami a šli jsme spát, abychom mohli další den vstávat brzo ráno a vidět město bez turistů. Další destinací bude Bologna s krátkým přejezdem asi 130 km.
