Opět se probouzíme malinko dřív,
než jsme měly v plánu. Ale odcházíme i tak malinko později. Zajímavé.
Vyrážíme pěšky na metro. Dvacet minut. Metrem jedeme dvacet minut. Přestupujeme
na další metro. Dalších dvacet minut. A další přestup a dalších dvacet minut.
Vypadá to, že se to stane denní rutinou a že se takhle opravdu v L.A. lidé
dopravují. Ať už metrem nebo autem. Při výstupu z metra se řídíme davem a
jdeme na vláček, který nás zavezl přímo do studií. Už při vstupu je jasné, že
to bude zážitek jako hrom a taky že byl. Ani se o tom nemohu příliš
rozepisovat, protože jsme s Hankou usoudily, že to nejde ani popsat. Celý
park má několik částí. První zastávkou jsou Bradavice a Harry Potter. Moje
dětství. Pamatuji, když jsem dostala VHS Harry Potter k Vánocům. A dívám
se na něj dodnes. Takže je trochu překvapení, když zjišťuji, že Hanka viděla
sotva dva díly. Klofan a další pojmy jí tedy nic neříkají. Ale máslové pivo si
dala. To se ve filmu pije obvykle v Prasinkách. Prasinky jsme navštívily i
se všemi obchůdky. Kdybych měla přebytečných deset tisíc, tak si koupím hábit a
hůlku. Jdeme na horskou dráhu, která trvá asi minutu, ale je tematicky udělaná.
Pokračujeme do hradu, který je jako z filmu. Hýbající se obrazy na
stěnách, rekvizity, mluvící virtuální postavy Brumbála a všech třech čarodějů.
Je to opravdu zážitek. Co teprve když nasedáme na další dráhu, sedačku pro
čtyři lidi, která s námi léta virtuální realitou napříč hradem, lesem,
kolem pavouků a všemi možnými úseky filmu. Nádherné zpracování. V tento moment
máme pocit, že snad taky letíme na koštěti a jsme součástí. Poté jdeme na
jídlo, cca 15 dolarů za kuřecí kousky, hranolky a nápoj. Pokračujeme na Studio
Tour. Zde je ve vláčku projížďka kolem jednotlivých hal, kde se natáčí. Je to
vlastně město samo o sobě. To se nedá z fotek vidět a slovy popsat. Jízda
vláčkem je doprovázena několika zastávkami, opět s virtuální realitou.
Vidíme několik efektů. Co a jak ve filmu funguje a je to ohromující. Samozřejmě
jsme při tom několikrát namočený vodou, třeba když na nás vyskočil žralok z filmu
Čelisti. Je to zajímavě přiblížená realita filmu. Na konci této tour už mám
pocit, že chci být herečka. Je to vážně úžasné prostředí a vidět zákulisí je
neskutečné. Pokračujeme takto do Springfieldu k Simpsonovým, do Jurského
parku, do pyramid na Mumii. Některé atrakce jsou doprovázeny horskou drahou,
jiné čluny na vodě, jiné jsou v prostorách pyramidy. Je to vážně
neskutečně dokonale zpracovaná virtuální realita nebo dokonce ta skutečná, jako
třeba Jurský park. Byl to opravdu zážitek, na který myslím, budeme obě dvě
spoléhat. Video níže je ze stanice metra, kde se například natáčel jeden díl
Sběratelů kostí. Omlouvám se za kvalitu a raději vypněte zvuky. První den, jsme
nachodily necelých dvacet kilometrů, druhý den jen čtrnáct a dnes také. Zítra
vyrážím do studia za Sue a Hanka si dá odpočinek na pláži. Krém máme. Tak zase
zítra večer.
Tak uz jsme za polovinou. Dneska rano jsme meli budika na driv, ale vstali jsme az o pul desate. Nejak nam to nevyslo, tak to zkusime zitra rano. Jak jsme vstali, tak jsme vyrazili metrem pres cely Manhattan na South Ferry, coz je privoz, ktery nas dovezl zdarma na Staten Island, ze ktereho mel byt hezky vyhled na sochu svobody. Tak to se opravdu nestalo. Respektive fotku ze Staten Islandu s vyhledem na sochu davame nize, pokud ji najdete, tak jste dobri. Udelali jsme si mensi prochazku k pamatniku 11/9 a jeli jsme zase zpet. Tentokrat jsme si sedli na druhou stranu lodi tak, abychom sochu svobody videli. Je opravdu malicka a tak jsme se rozhodli na ni nejit. Nasledovala cesta zpet domu. Neco jsme poklidili a ja si nachystala pradlo na prani. Takze zitra me ceka prvni zkusenost s verejnou pradelnou. Pak jsme pokracovali na Roosevelt Island za Irinou a Volkerem na veceri. Volker se zminil o nejvetsim obchodaku pro fotografy, takze zitrejsi plan je jasny. Kuba bude urcite moc rad. Domu ...














