Přeskočit na hlavní obsah

Třetí den v L.A.

Opět se probouzíme malinko dřív, než jsme měly v plánu. Ale odcházíme i tak malinko později. Zajímavé. Vyrážíme pěšky na metro. Dvacet minut. Metrem jedeme dvacet minut. Přestupujeme na další metro. Dalších dvacet minut. A další přestup a dalších dvacet minut. Vypadá to, že se to stane denní rutinou a že se takhle opravdu v L.A. lidé dopravují. Ať už metrem nebo autem. Při výstupu z metra se řídíme davem a jdeme na vláček, který nás zavezl přímo do studií. Už při vstupu je jasné, že to bude zážitek jako hrom a taky že byl. Ani se o tom nemohu příliš rozepisovat, protože jsme s Hankou usoudily, že to nejde ani popsat. Celý park má několik částí. První zastávkou jsou Bradavice a Harry Potter. Moje dětství. Pamatuji, když jsem dostala VHS Harry Potter k Vánocům. A dívám se na něj dodnes. Takže je trochu překvapení, když zjišťuji, že Hanka viděla sotva dva díly. Klofan a další pojmy jí tedy nic neříkají. Ale máslové pivo si dala. To se ve filmu pije obvykle v Prasinkách. Prasinky jsme navštívily i se všemi obchůdky. Kdybych měla přebytečných deset tisíc, tak si koupím hábit a hůlku. Jdeme na horskou dráhu, která trvá asi minutu, ale je tematicky udělaná. Pokračujeme do hradu, který je jako z filmu. Hýbající se obrazy na stěnách, rekvizity, mluvící virtuální postavy Brumbála a všech třech čarodějů. Je to opravdu zážitek. Co teprve když nasedáme na další dráhu, sedačku pro čtyři lidi, která s námi léta virtuální realitou napříč hradem, lesem, kolem pavouků a všemi možnými úseky filmu. Nádherné zpracování. V tento moment máme pocit, že snad taky letíme na koštěti a jsme součástí. Poté jdeme na jídlo, cca 15 dolarů za kuřecí kousky, hranolky a nápoj. Pokračujeme na Studio Tour. Zde je ve vláčku projížďka kolem jednotlivých hal, kde se natáčí. Je to vlastně město samo o sobě. To se nedá z fotek vidět a slovy popsat. Jízda vláčkem je doprovázena několika zastávkami, opět s virtuální realitou. Vidíme několik efektů. Co a jak ve filmu funguje a je to ohromující. Samozřejmě jsme při tom několikrát namočený vodou, třeba když na nás vyskočil žralok z filmu Čelisti. Je to zajímavě přiblížená realita filmu. Na konci této tour už mám pocit, že chci být herečka. Je to vážně úžasné prostředí a vidět zákulisí je neskutečné. Pokračujeme takto do Springfieldu k Simpsonovým, do Jurského parku, do pyramid na Mumii. Některé atrakce jsou doprovázeny horskou drahou, jiné čluny na vodě, jiné jsou v prostorách pyramidy. Je to vážně neskutečně dokonale zpracovaná virtuální realita nebo dokonce ta skutečná, jako třeba Jurský park. Byl to opravdu zážitek, na který myslím, budeme obě dvě spoléhat. Video níže je ze stanice metra, kde se například natáčel jeden díl Sběratelů kostí. Omlouvám se za kvalitu a raději vypněte zvuky. První den, jsme nachodily necelých dvacet kilometrů, druhý den jen čtrnáct a dnes také. Zítra vyrážím do studia za Sue a Hanka si dá odpočinek na pláži. Krém máme. Tak zase zítra večer.




















Populární příspěvky z tohoto blogu

Den #8

Tak uz jsme za polovinou. Dneska rano jsme meli budika na driv, ale vstali jsme az o pul desate. Nejak nam to nevyslo, tak to zkusime zitra rano. Jak jsme vstali, tak jsme vyrazili metrem pres cely Manhattan na South Ferry, coz je privoz, ktery nas dovezl zdarma na Staten Island, ze ktereho mel byt hezky vyhled na sochu svobody. Tak to se opravdu nestalo. Respektive fotku ze Staten Islandu s vyhledem na sochu davame nize, pokud ji najdete, tak jste dobri. Udelali jsme si mensi prochazku k pamatniku 11/9 a jeli jsme zase zpet. Tentokrat jsme si sedli na druhou stranu lodi tak, abychom sochu svobody videli. Je opravdu malicka a tak jsme se rozhodli na ni nejit. Nasledovala cesta zpet domu. Neco jsme poklidili a ja si nachystala pradlo na prani. Takze zitra me ceka prvni zkusenost s verejnou pradelnou. Pak jsme pokracovali na Roosevelt Island za Irinou a Volkerem na veceri. Volker se zminil o nejvetsim obchodaku pro fotografy, takze zitrejsi plan je jasny. Kuba bude urcite moc rad. Domu ...

ITÁLIE: Den třetí - Riccione & cesta do Neapole

Ciao amigos! Omlouváme se za menší prodlevu, ale nebyl čas a pak zase nebyl internet. Vše je samozřejmě v pořádku. V Bologni jsme si hezky pospali až do osmi hodin a pak se vypravili na nejlepší snídaní světa. Všechny čerstvé croissanty bychom nejraději dovezli, ale už by to nebylo ono. V Itálii nikam nespěchají, takže snídaně jsou až do 10:30 a odhlásit se z pokojů je možné také až kolem poledne. Takže si sedíme zhruba hodinku na snídani a pak ještě zhruba hodinku na záchodě. Jak už to tak bývá, sníst sladké, slané, teplé a studené udělá svoje. Odjíždíme a míříme do San Marina, ale po cestě měníme plán. Rozhodli jsme se držet se spíše u pobřeží a místo San Marina zastavit u Rimini v Riccione na jedné z nejkrásnějších pláží v Itálii. A bylo to celkem fajn. Vše šlo jako po másle. Sjeli jsme z dálnice, dojeli přímo k pláži a zaparkovali. Zaparkovali jsme opět na místě, které bylo placené, ale k naší smůle nešel automat. Ital, který stá...

ITÁLIE: den pátý - Pompeje a outlet

Ciao, včerejší pátý den naší dovolené byl věnován Pompejím a Vesuvu, ale jak se později dozvíte, tak na Vesuv jsme se nedostali. Ráno jsme vstali, jeli natankovat a na snídani. Tak to bylo zase fajn. Ale už je toho sladkého moc. To budeme muset pěkně vyběhat po návratu. Jedeme do Pompejí. Vlastně co bych ještě měla říct je, že Kuba řídil z Rimini  před Neapol a asi 200km před Neapolí mi předal řízení a řekl, že teď je to na mně a že on zase až ve Florencii. Prostě borec. Má to spočítané. Takže jsem řídila a Kuba navigoval, protože obě věci naráz se tady dělat nedají. Do Pompejí jsme dorazili v pohodě. Jen jedno auto před námi minulo sjezd, tak na dálnici zastavilo a zacouvalo si. Tak to jsme si říkali, že nás zde už nic nepřekvapí. Kupujeme si lístek a zjišťujeme, že jsme u špatného vchodu a že audio průvodce je na druhé straně. Vycházíme z areálu pod příslibem paní, že se můžeme s audiem vrátit tímto vchodem. Jdeme pro audio a když se po 20 minutách dostáváme na řadu, je vyprod...