Přeskočit na hlavní obsah

Island

Zatim je vse v poradku. Let je celkem fajn. Tentokrat Kuba spi a ja se divam z okynka. Jak jsme malinci na tom svete. A taky si zacinam uvedomovat, ze se 14 dni nevyspim ve sve posteli a lituji, ze jsem si nevzala polstar. Co jsem si ale vzala byl muj detektivni smysl pro vysetrovani a na letisti v Berline jsem si zahrala na Sherlocka Holmese. Stalo se to tak, ze o kousek dal spal kluk zakukleny presne jako ja a nejaky jiny k nemu pristoupil a zacal mu prohledavat kapsy. Pritom se dival okolo sebe a velmi pomalu spicimu cloveku neco tahal z kapsy. Jako muj nejoblibenejsi hrdina agent Bond 007 jsem nevaha ani minutu a okamzite sla za policistou stojicim za rohem. Vyznamenani jsem ale nedostala, nebot to byl kamarad, ktery hledal cigarety a nechtel sveho partaka probudit. Pri vstupovani do bezcelni zony si na hrdinu zase hratl Kuba a jak uz tomu tradicne byva, musel na speacialni prohlidku, protoze pipal uplne cely. Nastupujeme do letadla smer NY stihame tak tak.



Populární příspěvky z tohoto blogu

Den #8

Tak uz jsme za polovinou. Dneska rano jsme meli budika na driv, ale vstali jsme az o pul desate. Nejak nam to nevyslo, tak to zkusime zitra rano. Jak jsme vstali, tak jsme vyrazili metrem pres cely Manhattan na South Ferry, coz je privoz, ktery nas dovezl zdarma na Staten Island, ze ktereho mel byt hezky vyhled na sochu svobody. Tak to se opravdu nestalo. Respektive fotku ze Staten Islandu s vyhledem na sochu davame nize, pokud ji najdete, tak jste dobri. Udelali jsme si mensi prochazku k pamatniku 11/9 a jeli jsme zase zpet. Tentokrat jsme si sedli na druhou stranu lodi tak, abychom sochu svobody videli. Je opravdu malicka a tak jsme se rozhodli na ni nejit. Nasledovala cesta zpet domu. Neco jsme poklidili a ja si nachystala pradlo na prani. Takze zitra me ceka prvni zkusenost s verejnou pradelnou. Pak jsme pokracovali na Roosevelt Island za Irinou a Volkerem na veceri. Volker se zminil o nejvetsim obchodaku pro fotografy, takze zitrejsi plan je jasny. Kuba bude urcite moc rad. Domu ...

ITÁLIE: Den třetí - Riccione & cesta do Neapole

Ciao amigos! Omlouváme se za menší prodlevu, ale nebyl čas a pak zase nebyl internet. Vše je samozřejmě v pořádku. V Bologni jsme si hezky pospali až do osmi hodin a pak se vypravili na nejlepší snídaní světa. Všechny čerstvé croissanty bychom nejraději dovezli, ale už by to nebylo ono. V Itálii nikam nespěchají, takže snídaně jsou až do 10:30 a odhlásit se z pokojů je možné také až kolem poledne. Takže si sedíme zhruba hodinku na snídani a pak ještě zhruba hodinku na záchodě. Jak už to tak bývá, sníst sladké, slané, teplé a studené udělá svoje. Odjíždíme a míříme do San Marina, ale po cestě měníme plán. Rozhodli jsme se držet se spíše u pobřeží a místo San Marina zastavit u Rimini v Riccione na jedné z nejkrásnějších pláží v Itálii. A bylo to celkem fajn. Vše šlo jako po másle. Sjeli jsme z dálnice, dojeli přímo k pláži a zaparkovali. Zaparkovali jsme opět na místě, které bylo placené, ale k naší smůle nešel automat. Ital, který stá...

ITÁLIE: den pátý - Pompeje a outlet

Ciao, včerejší pátý den naší dovolené byl věnován Pompejím a Vesuvu, ale jak se později dozvíte, tak na Vesuv jsme se nedostali. Ráno jsme vstali, jeli natankovat a na snídani. Tak to bylo zase fajn. Ale už je toho sladkého moc. To budeme muset pěkně vyběhat po návratu. Jedeme do Pompejí. Vlastně co bych ještě měla říct je, že Kuba řídil z Rimini  před Neapol a asi 200km před Neapolí mi předal řízení a řekl, že teď je to na mně a že on zase až ve Florencii. Prostě borec. Má to spočítané. Takže jsem řídila a Kuba navigoval, protože obě věci naráz se tady dělat nedají. Do Pompejí jsme dorazili v pohodě. Jen jedno auto před námi minulo sjezd, tak na dálnici zastavilo a zacouvalo si. Tak to jsme si říkali, že nás zde už nic nepřekvapí. Kupujeme si lístek a zjišťujeme, že jsme u špatného vchodu a že audio průvodce je na druhé straně. Vycházíme z areálu pod příslibem paní, že se můžeme s audiem vrátit tímto vchodem. Jdeme pro audio a když se po 20 minutách dostáváme na řadu, je vyprod...