Přeskočit na hlavní obsah

Den #10

Ve dve hodiny rano mi zub dovolil usnout. Nanestesti nekdo volal v pet hodin rano. Do sedmi jsem se divala do stropu a pak konecne zadrimla. Dnesni pozdni vstavami uz nas nikterak neprekvapilo. Hned jsme vyrazili ven. V Penn Station jsme si dali snidani. Jogurt. Nic jineho jsem nezvladla. Navstivili jsme jiz jednou zminovany obchodak s fotovybavenim a nedalo se odejit s prazdnou. Pokracovali jsme prochazkou kolem Madison Square Garden na Times Square. Tuto oblast uz zname  jako vlastni boty. Skoncili jsme v Rockefellerove centru, kde jsme si vyjeli az nahoru na Top of the Rock. Krasne jsme to nacasovali. Meli jsme denni vyhled. Pak prisel zapad slunce a stmivani. Byla to nadhera. Z vyhledu muzete videt Empire a vzadu v dali i One Trade Centre. Vyhled smerem na Central Park trosku kazi nove budujici se mrakodrap a vpravo lze videt nejvyssi obydlenou budovu. Nedalo nam to a museli jsme si najit najem. Takovy ctyrpokojovy byt zde stoji 80000$ mesicne. Po vyhlidce, ktera trvala dyl nez jsme cekali, jsme toho uz moc nestihli. Opet jsme sli kolem vylohy obchodniho domu Saks se Snehurkou a trpasliky a tentokrat tomu dodalo korunu i osvetleni. Zastavili jsme se na jidlo a pokracovali kolem nocni Times Square domu. Jeste jsme nakoupili nejake veci na snidani a dosli celkem brzo domu. Tesime se na zitrek a jdeme spat, protoze zitrek bude nabity den, stejne tak ctvrtek. V patek nam to sice leti az v sest, ale Kuba chce jet na letiste o pet hodin drive. Zub uz tolik neboli a muzu se i v klidu najist. Dekuju, ze na nas tak myslite a prozivate to s nami. Miliony lidi takto cestuji kazdy den, ale pro me je toto zkratka neco vyjimecneho a jsem vdecna, ze jsem si za tento rok mohla splnit tolik snu, ktere jsem ani necekala, ze prijdou. Chteli jsme zjistit, zda by se nam tu na kratkou zkusenost v zahranici libilo a musim za oba napsat, ze jsme smutni, ze se nas pobyt blizi ke konci. Vzdycky mi pred odjezdem domu z cesty chybi ma postel, tentokrat je to ale jine. Chybite mi vy. Vsichni blizci. Ale jinak mam pocit, ze se loucim (snad na kratko) s mistem, kde se citim jako doma.
























Populární příspěvky z tohoto blogu

Den #8

Tak uz jsme za polovinou. Dneska rano jsme meli budika na driv, ale vstali jsme az o pul desate. Nejak nam to nevyslo, tak to zkusime zitra rano. Jak jsme vstali, tak jsme vyrazili metrem pres cely Manhattan na South Ferry, coz je privoz, ktery nas dovezl zdarma na Staten Island, ze ktereho mel byt hezky vyhled na sochu svobody. Tak to se opravdu nestalo. Respektive fotku ze Staten Islandu s vyhledem na sochu davame nize, pokud ji najdete, tak jste dobri. Udelali jsme si mensi prochazku k pamatniku 11/9 a jeli jsme zase zpet. Tentokrat jsme si sedli na druhou stranu lodi tak, abychom sochu svobody videli. Je opravdu malicka a tak jsme se rozhodli na ni nejit. Nasledovala cesta zpet domu. Neco jsme poklidili a ja si nachystala pradlo na prani. Takze zitra me ceka prvni zkusenost s verejnou pradelnou. Pak jsme pokracovali na Roosevelt Island za Irinou a Volkerem na veceri. Volker se zminil o nejvetsim obchodaku pro fotografy, takze zitrejsi plan je jasny. Kuba bude urcite moc rad. Domu ...
Další informace

ITÁLIE: Den třetí - Riccione & cesta do Neapole

Ciao amigos! Omlouváme se za menší prodlevu, ale nebyl čas a pak zase nebyl internet. Vše je samozřejmě v pořádku. V Bologni jsme si hezky pospali až do osmi hodin a pak se vypravili na nejlepší snídaní světa. Všechny čerstvé croissanty bychom nejraději dovezli, ale už by to nebylo ono. V Itálii nikam nespěchají, takže snídaně jsou až do 10:30 a odhlásit se z pokojů je možné také až kolem poledne. Takže si sedíme zhruba hodinku na snídani a pak ještě zhruba hodinku na záchodě. Jak už to tak bývá, sníst sladké, slané, teplé a studené udělá svoje. Odjíždíme a míříme do San Marina, ale po cestě měníme plán. Rozhodli jsme se držet se spíše u pobřeží a místo San Marina zastavit u Rimini v Riccione na jedné z nejkrásnějších pláží v Itálii. A bylo to celkem fajn. Vše šlo jako po másle. Sjeli jsme z dálnice, dojeli přímo k pláži a zaparkovali. Zaparkovali jsme opět na místě, které bylo placené, ale k naší smůle nešel automat. Ital, který stá...
Další informace

ITÁLIE: den pátý - Pompeje a outlet

Ciao, včerejší pátý den naší dovolené byl věnován Pompejím a Vesuvu, ale jak se později dozvíte, tak na Vesuv jsme se nedostali. Ráno jsme vstali, jeli natankovat a na snídani. Tak to bylo zase fajn. Ale už je toho sladkého moc. To budeme muset pěkně vyběhat po návratu. Jedeme do Pompejí. Vlastně co bych ještě měla říct je, že Kuba řídil z Rimini  před Neapol a asi 200km před Neapolí mi předal řízení a řekl, že teď je to na mně a že on zase až ve Florencii. Prostě borec. Má to spočítané. Takže jsem řídila a Kuba navigoval, protože obě věci naráz se tady dělat nedají. Do Pompejí jsme dorazili v pohodě. Jen jedno auto před námi minulo sjezd, tak na dálnici zastavilo a zacouvalo si. Tak to jsme si říkali, že nás zde už nic nepřekvapí. Kupujeme si lístek a zjišťujeme, že jsme u špatného vchodu a že audio průvodce je na druhé straně. Vycházíme z areálu pod příslibem paní, že se můžeme s audiem vrátit tímto vchodem. Jdeme pro audio a když se po 20 minutách dostáváme na řadu, je vyprod...
Další informace